ROK 2024 VE FOTKÁCH

To nám to letí že… Minulý rok byl neskutečně nabitý zážitky a fotkami. Fotím už tolik let a stále mě potkává něco nového, i když se vracím do stejných míst. To je na fotografii opravdu krásné. I kdybyste fotili celý život, pořád se máte co učit a poznávat. Pro mě byla hlavní novinka roku 2024 focení divokých zvířat. Tedy znám to už z Kanady a vím, že focení divočiny se žádná zoo nevyrovná. Nic proti zoo, ale strávit několik dní mezi divokými medvědy, to teda bylo něco.

Často se mě lidé ptají, jaký výlet byl v roce nejlepší a já nemám jasnou odpověď. Ale tentokrát je to jiné. Jednoznačně to byla cesta na Aljašku, kde se tak úžasně prolíná krajinářská a wildlife (animal) fotografie.

Tedy klasická wildlife fotografka ze mě určitě nebude z jednoho prostého důvodu. Nevydržím sedět a vyčkávat dlouhé hodiny na jednom místě. Soustředit se nehybně na jeden bod a čekat a čekat, by pro mě bylo peklem.

Focení zvířat tedy pro mě nadále zůstane souhrou okolností a bude součástí krajinářské fotografie. Prolnutí těchto dvou oblastí fotografie se budu věnovat i nadále a jistě se objeví i v některých workshopech. Nikde není psáno, že nemůžete udělat krásné fotky zvířat v rámci pobytu v krajině. Nemusíte pokaždý sedět v nějaký kukani, nebo křoví. Hledání a fotografování zvířat v jejich přirozeném prostředí v rámci turistiky, nebo třeba z lodi, je skvělé.

Mám v srdci plno úchvatných východů či západů slunce, masivní polární záře, chrlící sopky, ale setkání a interakce s divokým zvířetem, to je přátelé něco. To se prostě musí zažít.

ISLAND

Již skoro tradičně začínám workshopem - výpravou na Island. Miluju zimní Island s jedinečným měkkým a rozptýleným světlem, které je k vidění v severských zeměpisných šířkách pouze na vrcholu zimy. Dívat se na první paprsky, jak olizují zasněžené vrcholky islandských hor je pastva pro oči a vyvolává to ve mně zvláštní klid, jako kdybych chápala podstatu nekonečna. Turistů je méně. Delší noci slibují větší pravděpodobnost polární záře. Navíc jsme na vrcholu 11 letého cyklu kdy jsou záře opravdu intenzivní, tak to moc neodkládejte. A slunce je tak nízko, že můžeme fotit i přes den. Příští rok pojedeme přelom leden, únor. Pokud se mnou chcete cestovat na Island, můžete mrknout zde.

A zimy se nebojte je krásná, sníh zjednoduší krajinu jen na podstatné detaily. V úbytkách je teplíčko a navštěvujeme i horké termály. Za pár dní zase vyrážíme a těším se moc!

Ledovcová jeskyně, kterou jsme navštívili v únoru vypadala spíš jako chrám než jeskyně. Neskutečný zážitek.

POLÁRNÍ ZÁŘE ČESKO I.

Nikdy bych neřekla, že je možné zažít v našem rodném Česku krásnou polární záři. Minulý rok se mi to podařilo dokonce 2x. Tu květnovou už asi nic jen tak nepřekoná. Asi všichni, co jsme jí viděli si pamatujeme kde jsme byli a co jsme tu noc dělali. Bylo to opravdu jedinečné. Fotit polární záři skoro v tričku a za skřehotání žab v rybníku, romantika jako hrom :-) Plánuji o tom samostatný článek s fotkami, jen co bude trocha času.

Té květnové noci jsem byla vyvedena z mého špatného názoru, že u nás se nedá zažít, natož nafotit hezká polární záře. Nicméně pořád platí, že pokud chcete vidět záři se všemi jejími barvami a tvary, musíte cestovat na sever naší zeměkoule.

Stačilo vyběhnout na pole za barákem. Neskutečné. Brandýs nad Labem Stará Boleslav. 11.5.2024.

Miluju odrazovky polární záře. Brandýs nad Labem Stará Boleslav. 11.5.2024.

PODZIMNÍ ALJAŠKA

Taky milujete podzim, ty barvy? Jedinou nevýhodou je, že je děsně krátkej. A tak se snažím prodloužit si ho cestováním i přes půl planety :-) Letos byl můj podzim opravdu dlouhý a zažila jsem ho dokonce 3x. Nejdřív na Aljašce, pak jsme vychytali ty nejkrásnější barvy v Norsku na Senje a pak mě ještě čekal ten u nás.

O focení medvědů si můžete přečíst v jiném článku zde, ale ještě vám dlužím fotky z krásné aljašské krajiny a samozřejmě polární záři. Vždycky jsem snila o tom, fotit záři ve Fairbanks, určitě patří mezi tři TOP lokality pro pozorování záře na světě. Je to hodně na severu, máte tam naprosto úžasné možnosti popředí do fotek a ty krásné vysoké stromy, tak typické pro Aljašku. A není to přecpané fotografy, či jinými pozorovateli. Jediná nevýhoda pro našince, máme to dosti z ruky.

Říká se, že když zůstanete ve Fairbanks alespoň 3 noci, máte 90% šanci že záři uvidíte. My měli záři obě noci co jsme tam byli a vždy přišla hned po setmění. Co více si přát…

Aljaška je proklatě drahá a proklatě krásná. Ovšem na cesty, kde si plníme své životní sny, já vždy pohlížím jako na investici, jejíž přidaná hodnota se nedá měřit materialistickými pojmy.

Podzimní barvy na Aljašce jednoduše braly dech. 14.9.2024.

Polární záře v okolí Fairbanks. 15.9.2024.

Naše útulné ubytování mimo města a polární záře ve 3.30 a.m. 14.9.2024

Někdy je nejlepší se jen dívat a vychutnávat okamžik. 15.9.2024.

Na závěr našeho pobytu jsme byli obdarovaní touto krásnou duhou. Jakoby nám aljašská příroda říkala, přijeďte zase. Ano ano přijedeme, to je jasná věc.

SENJA

Počasí na Senje bylo takové no… skandinávské. Docela nás zlobilo, aby nás pak zase odměnilo nádherným světlem s podzimními zlatými břízami a prvním krásným zimním popraškem. Tahle podzimně zimní kombinace byla opravu velkolepá a výjimečná, ale to nejkrásnější jsem měla domluvené s polární září až na poslední noc :-)

Kombinace stromů se žlutým kabátem a sněhového poprašku byla kouzelná.

Předpověď G3 a KP7 slibovala něco extra, ale nikdy samozřejmě nevíte. Po večeři tedy nabíráme kurz za Tromso, mimo světla. Já plná lehké nervozity, aby se nezatáhlo a zároveň plná očekávání a těšení. KP7 není každý den a vy co jste se mnou vyrazili na workshop, jste měli také to privilegium, být v jedné z nejkrásnějších lokalit na pozorování polární záře na světě. Nic moc zázračného se tedy zatím nedělo, záře byla hlavně nad našimi hlavami, což se fotí poměrně špatně, ale něco mi říkalo, že tohle přece nemůže být všechno. Tak ještě čekáme a po 23 hodině to začalo. Z ničeho nic, najednou záře rychle sílila. Nad obzorem byla velmi silná zelená záře a všude kolem ní po celé obloze kam oko dohlédlo, na nás padala nádherná červená polární záře. Jako kdyby na nás pršela. Tohle sem teda ještě neviděla. Co na tom, že sem si nabrala vodu do bot u jezírka kde jsme fotili.

I já, která se považuju za celkem zkušenou lovkyni, jsem často jen zírala. Co já už jenom zažila těch euforií, zklamání, čekání, překvapení, mrznutí, focení v amoku, i lecjaké foto harampádí už sem pod rouškou tmy poztrácela. Tohle ale bylo sakra výjimečné a krásné.

Jak dlouho ten blázinec nakonec trval ani nevím, tak 2 hodiny intenzivní polární záře. Pak se začalo pomalu zatahovat. Moc jsme se tu noc nevyspali, brzy ráno jsme měli odlet, ale všichni víme, že to zatraceně stálo za to.

Takhle fotíme. Workshop Norsko. 6.10.2024.

Chatička kdesi v Norsku. 6.10.2024.

POLÁRNÍ ZÁŘE ČESKO II.

Je pondělí, ještě dospávám tu neskutečnou záři z Tromsa z neděle a ve čtvrtek už fotím polární záři u nás. Tak tohle tady ještě nebylo. Není tak úžasná jako ta květnová, ale stále je skvělá a stojí za focení. Obzvlášť když nad většinou Česka jsou mraky, ale tady na jihu je jakási díra nebo co. Popojíždím ještě asi 15 km, abych se vzdálila mrakům Ty se opravdu nějak zázračně zasekly, takže se můžu vydovádět až do 1 do rána, než záře úplně zeslábne.

Takhle vypadala předpověď na říjen 2024. Takové extra vysoké hodnoty, slibovaly polární záři i u nás.

Typický jihočeský rybník s polární září. 10.10.2024.

Autopotrét, Jižní Čechy. 10.10.2024.

PUŠTÍK PARAGUAYSKÝ

Naskytla se mi příležitost vyzkoušet jeden z nejlepších zoom objektivů na focení zvířat, které Fujifilm vyrábí, a sice Fujinon 100-400. Cena pekelná, rozměry a váha taky. Ovšem ta kresba je skvělá, no posuďte sami. Stačilo pár snímků a já pochopila, že tenhle objektiv prostě musím mít. Akorát nevím, kdo mi ho bude nosit a kam ho dám, asi najmu nějakou asistentku :-)

JEŠTĚD

Všechny cesty se zde nevejdou, ale nechci opomenout tu naší krásnou malou zemi a tak sem dám jednu zimní idylku z Ještědu, krátce před Vánoci. Ještěd je prostě srdcovka. V hotelu s unikátními pokoji přímo ve vysílači se můžete ubytovat. Tohle jen tak někde nezažijete. Mají tam mimochodem vynikající kuchyni, takže hodnotím 10 z 10 a rozhodně doporučuji. Klidně i na víc nocí.

Pokud budete chtít některou z fotek na zeď, napište mi.

Přeju vám v tomto roce hodně zážitků, krásné světlo a jako vždy, prožijte ho naplno!

Ranní námraza na Ještědu. 23.11.2024.

A CHCETE NĚJAKÝ BONUS?

Správně bych o tomhle měla psát až za rok, ale to je děsně dlouho a já vám musím ukázat co neskutečného jsme zažili 1.1.2025 na Islandu. Až do teď jsem masivní červené záře připisovala jen zemím hodně na severu Finsko, Norsko, North Pole, atd. ale Island mě vyvedl z omylu. Růžovo červeno žluté, zelené záře, neskutečné, až mi možná tuhle fotku nebude někdo ani věřit (samozřejmě už nikdo neví, kolikrát jsem u těhle baráčků v noci stála a snila o polární záři a nic).

Hodně mrazivých -18°C jsou pro Island neobvyklé a způsobilo krásnou námrazu na stromech v okolí Reykjavíku. Mít červenou záři a ještě se stromy, kterých na Islandu moc není, je splněný sen. Vymrzli jsme na kost, ale kdo by to řešil, rýmu nikdo nechytil :-) Další masivní polární záře nás čekala o 2 dny déle na severu Islandu, kde jsme si užili nerušenou ranní koupačku v hot tube a záře nám tančila nad hlavami až do rozednění. Fotky jste už možná viděli u mě na Facebooku, ale podrobněji o tom opravdu až příště.

Ten nejkrásnější novoroční ohňostroj. Island, 1. ledna 2025.

Tohle si také musím přečíst

↓

ALJAŠKA DO ZEMĚ MEDVĚDŮ